Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než kolik se jich narodilo. A to je nejvyšší rozdíl od roku 1919! Nejméně od první světové války bylo také sňatků. Proč se do svatby i pořízení potomků už tolik nehrneme?
Počet dětí u nás klesá. A může být ještě hůře. Česká porodnost padá na historická minima. Míříme totiž pod hranici 1,3 dítěte na ženu. Někteří hovoří v té souvislosti dokonce už o strukturálním zlomu, který se bude jen těžko obracet. Ideál dvou dětí, který byl pro naši společnost v posledních desetiletích typický, tak dostává postupně na frak. V generaci žen narozených v první polovině 80. let už dosahuje bezdětnost dokonce kolem 16 až 17 procent.
Ženy si dávají s narozením potomka čas
V minulém roce se u nás narodilo pouze 77,6 tisíce dětí, což je vůbec nejnižší hodnota v historii statistického zjišťování od roku 1785.
„Kromě výrazného poklesu plodnosti stojí za úbytkem narozených v posledních letech částečně i věková skladba současných rodiček, mezi které patří i ženy ze slabých populačních ročníků narozených ve druhé polovině 90. let a na začátku nultých let nového století,“
uvedla pro LP-Life vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadz Terezie Štyglerová.
Současný pokles plodnosti se odehrává napříč celým věkovým spektrem žen. Ve srovnání s rokem 2021, kdy úhrnná plodnost dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 1992, došlo do roku 2025 k nejvýraznějšímu snížení plodnosti u žen ve věku 20 až 24 let, a to hned o 38 procent. O necelou třetinu ale propadla také u žen mezi 25. až 39. rokem.
Nejnižší plodnost mají přitom ženy žijící v Praze a Karlovarském kraji a naopak nejvyšší ženy na Vysočině.
Svatby už nejsou tak "v kurzu"
Důvodů, proč si mladé páry pořizují děti čím dál méně, je více. Dominuje tomu ekonomická nejistota a menší dostupnost bydlení. Svoji roli hraje rovněž to, že část lidí dává před zakládáním rodiny přednost vlastní pracovní kariéře. Vedle toho ženy limitují zdravotní obtíže, neschopnost najít vhodného partnera a následně i prosté stárnutí.
Ekonomický analytik Lukáš Kovanda si všiml v té souvislosti dalšího podstatného trendu. Nejméně od první světové války bylo v minulém roce také sňatků. Bylo to pouhých 43 tisíc.
„Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace, v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují,“
napsal Kovanda na svém webu.
Ekonom tvrdí, že éra, kdy se do svazku manželského vstupovalo s čerstvým maturitním vysvědčením a prázdnou kapsou, je nenávratně pryč. Průměrný český ženich se dnes žení v necelých 33 letech. A nevěsta jen o dva roky dříve.
Příčina leží opět v penězích. Zatímco celková inflace se u nás pohybuje okolo dvou procent, svatební byznys si udržuje mnohem vyšší míru cenového růstu. Není náhodou, že za svatbu mladí často dávají až statisíce korun.
„Pokud dnes pár plánuje středně velkou veselku pro padesát hostů, musí počítat s tím, že mu z účtu zmizí 160 až 260 tisíc korun, vyplývá z dat webu Deník nevěsty. Pro mladého člověka s průměrným příjmem to znamená, že na jeden jediný den v bílém musí obětovat prostředky, které by jinak mohly posloužit jako základ vlastního bydlení nebo významná část splátek hypotéky,“
vysvětluje analytik a dodává, že se svatba v hierarchii potřeb mladší generace odsouvá až za vyřešení střechy nad hlavou.
Manželství už navíc není podmínkou pro založení rodiny, což potvrzuje fakt, že v roce 2024 se celých 47 procent dětí narodilo mimo svazek manželský. Svatba tak podle něho balancuje mezi symbolem lásky a ekonomickým rozhodnutím, které si stále více Čechů raději odkládá.
Zdroje: vlastní dotazování, autorský článek, Český statistický úřad
