Nejoblíbenější komunikační platformou v Česku je WhatsApp. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti ESET, který realizovala agentura Ipsos. Mezi další nejoblíbenější komunikační nástroje patří také Facebook Messenger, Instagram, iMessage či Telegram.
Posíláním zpráv přes mobil trávíme často každý den desítky minut. Není se co divit. Poté, co se impulzem pro další rozšíření internetu staly chytré telefony ve spojení s rychlou mobilní sítí, počet uživatelů roste.
Čechů využívajících internet v mobilu je nyní zhruba 7,2 milionu. Před více než deseti lety to ještě byly ještě pouhé 3 miliony. Bez internetového připojení tak v současnosti větší míře zůstávají už jen spíše některé domácnosti seniorů.
„Zatímco v mladší i střední generaci používá internet v mobilu téměř každý, a i ve věku 55 až 74 let jej v roce 2025 používalo 75 procent osob, tak mezi seniory nad 75 let to byla jen čtvrtina,“
vysvětlil v tiskové zprávě ředitel odboru statistik rozvoje Českého statistického úřadu Martin Mana.
Česko se tak může pochlubit výrazně vyšším podílem osob se základní i pokročilou úrovní digitálních dovedností, než jaký je průměr v Evropské unii. Statistici tvrdí, že mezi osobami ve věku 16 až 74 let u nás dosahuje alespoň základní úrovně digitálních dovedností 70 procent osob. V zemích unie je to v průměru 60 procent.
Samozřejmostí jsou rovněž komunikační platformy pro firemní život. Český statistický úřad přitom zjistil, že digitální technologie využívají častěji velké podniky s 250 a více zaměstnanci. Hlavním důvodem, pro některou komunikační platformu používáme, však podle průzkumu zůstává především naše rodina a přátelé.
Nejoblíbenější komunikační platformou v Česku je nyní WhatsApp, který podle průzkumu agentury Ipsos využívá 89 procent Čechů. Poměrně hojně, v necelých 80 procentech případů, je zastoupený také Facebook Messenger. V čele žebříčku nejpoužívanějších aplikací ke komunikaci se pak objevuje také Instagram či aplikace iMessage, která je určená pro uživatele zařízení s platformou iOS od společnosti Apple. Desetina dotázaných pak potvrdila, že využívá platformu Telegram.
Rozdíly ukázal průzkum také u platforem Discord či Snapchat. Zatímco lidé ve věku 31 let a starší používají tyto platformy jen okrajově, neplatí to pro nejmladší uživatele a uživatelky. Discord jako nástroj ke komunikaci využívá pětina lidí ve věku 18 až 30 let a Snapchat téměř čtvrtina z této věkové skupiny.
Není velkým překvapením, že lidé v Česku volí ke komunikaci nejvíce WhatsApp.
„Tato aplikace dlouhodobě vychází jako jedna z těch bezpečnějších variant pro komunikaci, i díky silnému šifrování a nabídce bezpečnostních nástrojů, které nadále rozšiřuje. Letos v lednu například společnost Meta představila nové ‚přísné nastavení účtu‘, které po zapnutí automaticky blokuje média a přílohy od neznámých odesílatelů, ztiší hovory z neznámých čísel, vypne náhledy odkazů a aktivuje omezení pro zprávy od neznámých kontaktů. Právě kybernetické podvody, které nezřídka míří i přímo na české uživatele a uživatelky, jsou naopak něčím, co tuto platformu dlouhodobě sužuje a v kontrastu s její oblibou přestavuje riziko,“
tvrdí kyberbezpečnostní analytik v pražské výzkumné pobočce společnosti ESET Ondřej Novotný a dodává:
„Na jedné straně máme komunikační platformy, které fungují více jako klasický telefonní adresář. Lidi, se kterými komunikujeme, v převážné většině případů nějak známe, a pokud nás kontaktuje někdo cizí, platforma ho označí. Typicky takhle fungují právě WhatsApp nebo Facebook Messenger. Na druhé straně tu ale máme Discord a Snapchat, což jsou platformy, které jsou daleko více otevřené komunikaci s neznámými lidmi. Více připomínají sociální sítě a z toho pro ně například plynou větší rizika útoků sociálního inženýrství, typicky phishingu.“
Zdrojem podvodných zpráv s nebezpečnými odkazy mohou být i tzv. kanály, jež slouží už pro komunikaci v rámci komunit, či v podobě odběru novinek různých tematických profilů přímo v komunikační platformě. Nějaký typ kanálu u nás již nyní sleduje více než čtvrtina dotázaných. Jedná se především o lidi ve věku 18 až 30 let. Naopak dvě pětiny lidí uvedly, že odběr kanálů nevyužívají a ani to neplánují.
Ještě častěji používají komunikační platformy na Slovensku, jak alespoň tvrdí loňská zpráva Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO. Zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi však spočívá v přístupu k ochraně soukromí, uvedl v té souvislosti portál Mediaguru. Zatímco 43 procent Čechů podle tohoto zdroje deklarovalo, že má specifikovanou viditelnost příspěvků pro konkrétní kontakty nebo skupiny, u Slováků to bylo pouze 8 procent. Dalších 28 procent dotázaných ze Slovenska například vůbec nevědělo, jaké má nastavení viditelnosti. V Česku pak totéž potvrdilo pouze 10 procent účastníků šetření.
Zdroje: autorský článek, Eset, ČSÚ, ČTK, Mediaguru