- CZ
- EN
- SK
Centrální bankéři jsou navzdory krizi na Blízkém východě v klidu. Sazby opět nechali na 3,5 procentech
Bankovní rada České národní banky rozhodla o nastavení ekonomického vývoje pro následující období. Základní úroková sazba přitom zůstala navzdory konfliktu v Íránu a pokračující válce na Ukrajině na 3,5 procentech. Podle guvernéra Aleše Michla je hlavním důvodem současná nízká inflace a údajně i přísná měnová politika.
Podle expertů i samotných členů bankovní rady je zatím dopad konfliktu v Íránu do české ekonomiky omezený a nevyžaduje reakci měnové politiky.
„Kondice ekonomiky je dobrá a banka tak nemusí snižovat sazby, aby hospodářský výkon podpořila. Inflace prozatím zůstává nízká,"
uvedl pro ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Celá bankovní rada doporučuje sazby ponechat
Zdrženlivě se k možnosti upravit úrokové sazby vyjadřovali už před čtvrtečním jednáním v rozhovorech s médii rovněž členové bankovní rady Jakub Seidler a Jan Kubíček. Podle nich má Česká národní banka prostor k tomu vyčkat, jak se promítne konflikt v Íránu do české inflace.
„I kdybych se pokusil odhlédnout od krize na Blízkém východě, stále bych neviděl důvod ke snižování sazeb,“
řekl Kubíček 11. března agentuře Bloomberg.
Konflikt na Blízkém východě sice vytlačil cenu ropy výrazně nad úrovně, které předpokládala poslední prognóza naší centrální banky, termínové kontrakty na ropu se vzdálenější dobou dodání však zaznamenaly podstatně menší nárůsty cen. Podle Kubíčka to prý naznačuje, že komoditní trhy vnímají současnou situaci spíše jako dočasnou.
Podle Jakuba Seidlera zdražování ropy sice zvyšují globální nejistotu, nepředstavuje ale zatím údajně tak silný inflační šok, jaký ekonomika zažila po pandemii nebo po ruské invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters současně zdůraznil, že debata o případném zvýšení sazeb je předčasná.
Čtvrteční hlasování ukázalo, že všech sedm členů rady je pro ponechání sazby na 3,5 procentech. Na následné tiskové konferenci guvernér Aleš Michl potvrdil, že obavy z nárůstu cen nejsou takové, aby to donutilo bankéře ke změně pohledu.
„Pro bankovní radu je důležité, aby se kvůli dopadům války na Blízkém východě nezvyšovala inflační očekávání,“
komentoval rozhodnutí analytik J&T Adam Ruschka.
Ropná a plynová krize
Ceny ropy přitom od čtvrtka 19. března zrychlily kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě růst. Prudce zdražuje rovněž cena plynu pro evropský trh. Český premiér Andrej Babiš navíc odhaduje, že plyn ještě podraží.
Za vyšší cenou plynu stojí zejména zprávy o íránskému útoku na největší závod na výrobu zkapalněného zemního plynu na světě, který se nachází v Kataru. Tamní státní energetická společnost uvedla, že útok způsobil značné škody. Vláda nicméně později oznámila, že všechny požáry jsou pod kontrolou. Zásobníky plynu v Evropské unii jsou podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe plné na zhruba 30 procent. Obdobné je to i u nás.
Máme to opravdu pod kontrolou?
Navzdory eskalaci napětí na Blízkém východě se guvernér centrální banky tolik neobává, že by u nás mělo dojít ke zhoršení ekonomické situace. Přiznává, že může dojít k dalšímu zdražování surovin, včetně ceny benzínu, jedním dechem ale dodává, že domácí inflace je nejnižší za posledních 10 let a tvrdí, v zemi máme přísnou měnovou politiku.
„Celková inflace by se měla letos nadále nacházet pod 2 procenty,“
řekl Michl na tiskové konferenci. Současně ale uvedl, že si je vědomý rizik, která na trhu převládají. Hlavními důvody, které vyžadují pokračující přísné nastavení měnové politiky, jsou podle něho úvěrová aktivita, rychlý růst mezd, setrvalý zvýšený růst cen ve službách, růst cen nemovitostí, silná domácí poptávka a zvýšený růst cen komodit. Jako jednoznačně proinflační rizika zmínil úvěrovou aktivitu domácností i vlády, přehřátý trh práce a setrvačnost růstu cen ve službách a nemovitostí.
Protiinflačními riziky na druhé straně zůstaly korekce cen aktiv, zpomalení globální poptávky z titulu obchodních barié, horší než očekávaný ekonomický vývoj některých zemí v eurozóně a vývoj války na Ukrajině.
K budoucímu vývoji sazeb řekl pouze to, že si Česká národní banka nechává všechny možnosti otevřené a bude reagovat především na vývoj jádrové inflace a úvěrové aktivity v ekonomice. Trh podle něho momentálně očekává, že by sazby v letošním roce mohly vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě růst. Celkový výhled však zůstává dál velmi nejistý.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroje: vlastní dotazování, autorský článek, ČNB, ČTK, Bloomberg
