Ruská federální služba pro ochranu ústavních činitelů v posledních měsících výrazně zpřísnila ostrahu prezidenta Vladimira Putina vzhledem k tomu, že panují obavy z možného puče nebo atentátu. Tamní komunisté pak dokonce předpovídají, že pokud země nepřijme finanční, hospodářská a další opatření, čeká zemi revoluci jako v roce 1917. Nespokojenost obyvatelstva v zemi postupně roste spolu s tím, jak se prodlužuje válka na Ukrajině.
Podle televize CNN ruská ochranná služba výrazně omezila počet míst, na která Putin jezdí. Prezident a jeho příbuzní přestali pobývat v rezidencích v Moskevské oblasti a ve Valdaji. Stále více času prý tráví v podzemních bunkrech, kde se zabývá i takovými detaily války proti Ukrajině, jako jsou názvy jednotlivých vsí dobytých tou nebo onou stranu, a je čím dál odtrženější od civilního života v zemi. Několik týdnů pracoval v bunkru v Krasnodarském kraji a státní média používala předem natočené záběry, aby navodila zdání normálního dění.
Putin navíc zatím letos ještě nenavštívil žádné armádní zařízení, ačkoliv loni takové cesty podnikal pravidelně. Zpřísněné jsou bezpečnostní prohlídky lidí, kteří za šéfem Kremlu chodí. Jeho osobní kuchaři, ochranka a fotografové nesmějí cestovat veřejnou dopravou a používat telefony s přístupem k internetu. Do jejich domovů byla nainstalována sledovací zařízení.
Ztráty na bojišti
Řada popisovaných opatření byla zavedena v posledních měsících po prosincové vraždě jednoho z vysoce postavených ruských generálů. Událost vyvolala spor ve vrcholných řadách bezpečnostního establishmentu.
V dubnu navíc utrpěla ruská armáda na bojišti poprvé za více než rok a půl v konečném součtu ztrátu území, a to ve velikosti zhruba 120 kilometrů čtverečných, vyplývá z dat Institutu pro studium války (ISW). Tempo ruského postupu tak podle analytiků od loňského podzimu neustále klesá. V březnu agresor poprvé za 2,5 roku nezaznamenal téměř žádné územní zisky, když se zmocnil jen 23 kilometrů čtverečních. Na některých místech kontrolu nad územím dokonce ztratil. V únoru přitom ještě obsadil 123 kilometrů čtverečních a v lednu 319 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že jeho země má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. O zlepšení situace na bojišti hovořil před časem také hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Institut pro studium války připisuje zpomalení ruského postupu ukrajinským protiofenzívám, znemožnění přístupu ruské armády ke komunikačnímu systému Starlink a snahám Kremlu omezit přístup k platformě Telegram. Poslední zpomalení ruského postupu může prý souviset také s „každoročními sezónními" vlivy, kdy se půda v ukrajinských rovinách na jaře a na podzim mění v blátivý a bažinatý terén, což omezuje pohyb techniky.
Ruské ztráty, které západní země odhadují na zhruba 30 tisíc mrtvých a zraněných měsíčně, spolu s omezenými územními zisky na frontové linii a opakovanými útoky ukrajinských dronů zhoršili situaci natolik, že ji mnozí experti považují za neudržitelnou.
Putina má navíc stále obavy z dozvuků z loňské operace Pavučina, během níž ukrajinské drony zaútočily na strategické letecké základny hluboko na ruském území. Prezidentův strach prý dále umocnil lednový únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními jednotkami.
Ekonomické obtíže
Přidávají se i některé další důvody. V prvním čtvrtletí se ruský hrubý domácí produkt snížil o 0,3 procenta. Tamní ekonomika tak klesla poprvé od počátku roku 2023, jak vyplývá z předběžných údajů ruského ministerstva hospodářství. Putin na nedávném jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho podporu. Upozornil, že aktuální vývoj hospodářství zaostává za očekáváním.
Obrovské výdaje na válečné úsilí, jež odstartovalo před čtyřmi roky, sice krátkodobě podpořily růst, zároveň ale přispěly k inflaci, zatížily části ekonomiky, které s konfliktem nesouvisejí, a zvýšily zahraniční dluh Ruska na nejvyšší hodnotu za posledních 20 let.
Šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov se už nechal slyšet, že by ekonomické obtíže mohly v zemi vyvolat podobnou revoluci, jaká byla ta v roce 2017. Místo prezidenta však jeho kritika mířila hlavně na vládu, centrální banku a vládní stranu Jednotné Rusko.
Nevoli občanů vzbuzuje rovněž omezování internetového připojení, k němuž v řadě míst dochází. Mnoho čtvrtí se v Moskvě a Petrohradu během posledního období potýká s výpadky mobilního internetu. Ruská státní agentura RIA Novosti pak v úterý napsala, že obyvatelům hlavního města nejdou odesílat ani SMS zprávy. Ruskojazyčná BBC koncem minulého měsíce v té souvislosti uvedla, že ruské úřady plánují od 5. do 9. května řízené omezení mobilních služeb kvůli oslavám Dne vítězství ve Velké vlastenecké válce, které proběhnou právě 9. května.
Problémů, s nimiž se ruská společnost potýká, je poměrně hodně. Zvratem by mohla být v tomto směru zejména asi situace na bojišti.
Zdroje: autorský článek, ČTK, Novinky.cz, iDnes.cz, CNN
