Když si v Evropě někdo stěžuje, že mu rodiče mluví do vztahů, většinou tím myslí občasnou poznámku u rodinného oběda. V Číně rodiče zachází ještě mnohem dál. Třeba si vyrazí do parku a hledaní partnera pro svého dospělého potomka berou do vlastních rukou. Sice je dnešní Čína technologickou velmocí a lidé se seznamují často přes aplikace, stejně jako kdekoliv jinde na světě, tradice a rodinná očekávání zde stále významně ovlivňují partnerské vztahy.
Pokud se vám někdy stane, že se budete o víkendu toulat po Šanghaji a náhodou zabloudíte do Lidového parku, tak se nelekejte, až uvidíte něco podobného newyorské burze během zlatých dvacátých let. To jenom úzkostliví rodiče a prarodiče hledají partnery pro své potomky. Čínský manželský trh (BaiFaXiangQin) je jistý fenomén, který se odehrává v desítkách parků napříč zemí. Ale pokud představa vaší babičky jak vás zaprodává a strká ostatním babičkám inzerát s vaším věkem, výškou, platem, majetkem a horoskopem úplně neláká, tak máte možnost hledat si partnera na jedné ze seznamovacích aplikací.
A právě tady začíná být čínské seznamování trochu zajímavé. Protože i když rodiče zůstanou doma a mladý Číňan otevře seznamovací aplikaci, otázka „kdo se mi líbí?“ není vždy jediná, která se mu honí hlavou. Do hry vstupuje také otázka „kdo se ke mně hodí?“. A ta může mít překvapivě hodně společného s výplatní páskou, adresou nebo diplomem.
Láska, nebo pracovní pohovor?
Na první schůzce v Evropě by otázka na výši platu mohla být poměrně spolehlivým způsobem, jak zajistit, že žádná druhá schůzka nebude. V Číně však mohou být otázky týkající se práce, vzdělání nebo finanční situace mnohem běžnější. Neznamená to, že by Číňané byli méně romantičtí. Spíše se na vztah často dívají jako na něco, co má potenciál přerůst v dlouhodobé partnerství a případně manželství.
Proto se při hledání partnera může hodnotit nejen vzájemná přitažlivost, ale také vzdělání, zaměstnání, příjem nebo rodinné zázemí. Velkou roli hraje i vlastní bydlení. Byt totiž není jen místem, kam si člověk položí gauč. V některých částech Číny představuje také symbol finanční stability a připravenost založit rodinu. A proto není ojedinělé, že rodiče spoří a zafinancují zejména synům bydlení. Vlastní byt zvyšuje vaše šance na sňatek minimálně o desítky procent. Romantická večeře při svíčkách je sice hezká věc, ale nemovitost podle všeho stále vyhrává.
V Číně se manželství nebere jako pouze záležitostí dvou lidí. Tradiční čínská kultura klade velký důraz na rodinu, úctu k rodičům a pokračování rodové linie. Partner tak není ”jen” člověk, se kterým trávíte volný čas, ale potenciální člen rodiny. Nemůžeme se potom divit, že rodiče mohou mít na jeho výběr poměrně jasný názor.
Když je žen méně než mužů
Do čínského seznamování navíc výrazně zasahuje historie. Aby omezili rychle rostoucí populaci, tak v Číně zavedli v roce 1979 politiku jednoho dítěte. Mělo to být původně čistě demografickým opatřením. Důsledky se ale promítly do partnerského života.
V tradiční čínské společnosti byla silná preference synů. Syn pokračuje v rodové linii a ve stáří se postará o rodiče. Kombinace tohoto faktu, omezení počtu dětí a možnosti určovat pohlaví dítěte vedla k tomu, že se po desetiletí rodilo výrazně více chlapců než dívek.
Politika jednoho dítěte sice skončila v roce 2015, ale její následky země cítí do teď. V čínském partnerském rybníčku existuje výrazná nerovnováha mezi muži a ženami. A rozhodně neplatí, že každý muž má automaticky stejně velkou šanci najít si partnerku.
S největšími problémy se potýkají muži z chudších venkovských oblastí a muži s nižším vzděláním nebo příjmem. Ženy, kterých je v některých regionech nedostatek, si mohou vyloženě vybírat. Ekonomické postavení tak získává ještě větší váhu. Pokud je zájemců více než partnerek, nestačí být jen „docela fajn“.
Tinder po čínsku?
Moderní technologie ale tradiční pravidla postupně mění. Seznamovací aplikace umožňují mladým lidem potkat někoho mimo jejich vlastní sociální okruh a především bez přímého zásahu rodičů. Aplikace jako Tantan, Momo nebo Soul dávají větší prostor osobním preferencím, vzhledu, společným zájmům nebo jednoduše tomu, jestli si dva lidé mají co říct.
Mladší generace tak stojí trochu jednou nohou v Lidovém parku a druhou v digitálním světě. Na jedné straně rodiče, kteří řeší vzdělání, zaměstnání a vlastní byt. Na druhé straně mladí lidé, kteří chtějí cestovat, budovat kariéru a především si sami rozhodnout, koho budou milovat.
Tak jak to je i v Evropě, část mladých Číňanů manželství odkládá do pozdějšího věku, případně o něm vůbec neuvažuje. Především vzdělané ženy se stále častěji staví proti představě, že jejich životním úspěchem musí být svatba a děti. Pro jejich rodiče to ale může být poněkud těžko stravitelná změna.
Když se o lásce baví celá země
To, jak moc jsou vztahy v Číně propojené s otázkami peněz, společenského postavení a očekávání okolí, se neodehrává jen v běžných rodinách. Ukázal to i mediálně sledovaný vztah herce Huang Xiaominga a influencerky Ye Ke.
Jejich vztah a následný rozchod vyvolaly na čínských sociálních sítích velkou pozornost. Vedle samotného rozchodu se řešilo také jejich společenské postavení, životní styl, peníze a představa toho, jak by měl „správný“ partner vypadat. Případ se tak stal součástí mnohem větší debaty o tom, co od vztahů dnešní Číňané vlastně očekávají.
A možná právě v tom je celé čínské seznamování nejzajímavější. Zatímco seznamovací aplikace dávají mladým lidem stále větší svobodu, rodinné tradice nikam nezmizely. Rodiče mohou dál hledat ideálního ženicha v parku, zatímco jejich syn nebo dcera si mezitím swipuje na telefonu.
Čínská láska tak dnes existuje někde mezi papírovým inzerátem na lavičce v Lidovém parku a profilem na seznamovací aplikaci. A zatímco se mladá generace snaží rozhodovat podle vlastních představ, rodiče stále kontrolují, jestli má jejich potenciální zeť práci, byt a dostatečně slibnou budoucnost. Protože v Číně zkrátka někdy nestačí, že vám někdo padne do oka. Ještě by měl padnout do oka i vaší rodině.
