Právě výše prezidentských platů proto pravidelně vyvolává otázky, zda jsou podobné částky adekvátní, nebo už příliš vzdálené realitě běžných lidí. Zatímco velká část společnosti řeší rostoucí ceny energií, potravin či bydlení, nejvyšší ústavní činitelé pobírají měsíčně částky, které mnozí zaměstnanci nevydělají ani za celý rok. Kritici proto často upozorňují na rostoucí rozdíl mezi životní úrovní politiků a obyčejných lidí, zatímco zastánci vysokých platů argumentují tím, že hlava státu reprezentuje zemi na mezinárodní úrovni a nese obrovskou zodpovědnost.
Diskuse o prezidentských platech se navíc nevede jen na Slovensku nebo v Česku. Podobná témata pravidelně rezonují také v Polsku, Maďarsku, Rakousku či Spojených státech. V některých zemích se veřejnost pozastavuje nad vysokými příjmy prezidentů, jinde zase nad tím, jaké výhody a náhrady mají k dispozici i po skončení mandátu. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou přitom obrovské - od relativně „skromných“ evropských platů až po milionové částky v USA.
V posledních měsících se navíc do centra pozornosti dostal právě český prezident Petr Pavel. Veřejnost stále častěji zajímá nejen jeho vystupování a politické kroky, ale také to, kolik vlastně česká hlava státu vydělává a jaké další benefity jsou s výkonem prezidentské funkce spojeny. A čísla, která vycházejí ze zákona, mohou být pro mnohé překvapivá.
Pojďme se proto postupně podívat na některé prezidenty světa a na to, jaké platy, náhrady a výhody jim jejich funkce ve skutečnosti přinášejí.
Peter Pellegrini (Slovensko)
Plat prezidenta Slovenské republiky se letos v březnu opět stal tématem veřejné diskuse. Poté, co Peter Pellegrini zveřejnil svou výplatní pásku, začali lidé řešit, kolik ve skutečnosti vydělává hlava státu v době konsolidace a zdražování.
Podle zákona má prezident nárok na čtyřnásobek základního platu poslance Národní rady SR. Jelikož je základní plat poslance po zmrazení na úrovni 4 115 eur (přibližně 101 tisíc českých korun), prezidentův základní měsíční plat aktuálně vychází na 16 460 eur hrubého (přibližně 404 tisíc českých korun). K této částce se ještě připočítávají paušální náhrady ve výši 1 327,76 eura (přibližně 32 600 českých korun).
Celkový hrubý příjem prezidenta tak dosahuje přibližně 17 990 eur měsíčně (asi 442 tisíc českých korun). Z této částky však odvádí vysoké daně a odvody. Na zveřejněné výplatní pásce bylo vidět pojistné ve výši přibližně 2 399 eur (téměř 59 tisíc českých korun) a daň téměř 5 875 eur (přibližně 144 tisíc českých korun). Čistý příjem prezidenta se podle zveřejněných údajů pohyboval kolem 9 700 eur měsíčně (asi 238 tisíc českých korun).
Právě výše čistého příjmu překvapila mnoho lidí, protože veřejnost často pracuje s hrubými čísly. Prezident zároveň tvrdí, že po přijetí konsolidačních opatření mu čistý příjem klesl o více než 2 000 eur měsíčně (přibližně 49 tisíc českých korun). Diskusi vyvolalo také to, že poslanci si své platy zmrazili, ale prezident, členové vlády či soudci ze zmrazení vyňati nebyli. Opozice proto kritizuje růst příjmů ústavních činitelů v období, kdy stát šetří a lidé čelí zdražování. Kancelář prezidenta argumentuje tím, že výpočet platu je automaticky navázán na průměrnou mzdu v hospodářství a nejde o žádné mimořádné zvýšení schválené politiky. Sám Pellegrini navíc prohlásil, že jakékoli navýšení svého platu plánuje věnovat Lize proti rakovině.
Strana SNS dokonce v minulosti otevřela téma snížení platu na polovinu, tedy z 18 tisíc eur (přibližně 442 tisíc českých korun) na zhruba 9 tisíc eur měsíčně (asi 221 tisíc českých korun), s argumentem, že prezident má především reprezentativní funkci a jeho odměna by neměla přesahovat plat premiéra. Na tyto návrhy však hlava státu reaguje spíše věcně a s tím, že země má řešit důležitější problémy než výši prezidentského příjmu.
Petr Pavel (Česko)
V posledních měsících se jméno Petr Pavel objevuje v médiích čím dál častěji. Už nejde jen o jeho klidné vystupování či snahu spojovat společnost, ale také o výroky, gesta a rozhodnutí, která vyvolávají diskuse. S rostoucím zájmem o jeho kroky přirozeně roste i zájem o to, jak je nastaveno financování nejvyšší ústavní funkce v zemi.
Klíč k pochopení prezidentova platu přináší přímo zákon. Ten říká jasně:
„Prezidentu republiky náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60.“
Pro rok 2026 byla platová základna stanovena na 106 433 českých korun.
Po přepočtu to znamená, že základní měsíční plat prezidenta dosahuje přibližně 383 tisíc korun hrubého.
Tím však jeho příjem nekončí. Zákon totiž upravuje i náhrady výdajů, které jsou vázány na výkon funkce. Tato náhrada se zpravidla pohybuje na úrovni srovnatelné se samotným platem. Její výše je určena na 335 % platové základny, což představuje přibližně 356 600 korun. Právě v tomto bodě se otevírá i často diskutované téma finančního zabezpečení, respektive odměny pro první dámu.
V případě, že prezident má manželku nebo partnerku, která vykonává protokolární a veřejné povinnosti, systém se mění. V takovém případě platí:
„Prezidentu republiky náleží … paušální náhrada ve výši 235 % platové základny a jeho manželovi nebo partnerovi … náhrada ve výši 100 % platové základny.“
V praxi to znamená, že Eva Pavlová jako první dáma dostává vlastní paušální náhradu. Prezidentovi tak náleží přibližně 250 tisíc korun měsíčně na výdaje spojené s výkonem funkce, zatímco jeho manželka získává přibližně 106 tisíc korun.
Když se tato čísla sečtou, výsledek je poměrně výrazný. Samotný prezident se se základním platem a náhradami dostává na přibližně 633 tisíc korun měsíčně hrubého. Jeho manželka má k dispozici dalších zhruba 106 tisíc korun. Společně tak prezidentský pár disponuje částkou blížící se 740 tisícům korun měsíčně.
Je však třeba zdůraznit, že nejde o klasický příjem v plném slova smyslu. Paušální náhrady slouží k pokrytí výdajů spojených s reprezentací, cestováním či veřejnými aktivitami a nemusí podléhat stejnému zdanění jako běžná mzda.
Kromě toho má prezident nárok také na takzvaná naturální plnění - tedy bydlení na Pražský hrad, ochranku, dopravu či další zabezpečení spojené s výkonem funkce.
Výkon prezidentské funkce zároveň nijak nezasahuje do nároku na příjmy z předchozí kariéry, jako jsou například starobní důchod či výsluhové dávky. Legislativa myslí na hlavy států i po skončení jejich mandátu. Bývalým prezidentům tak náleží doživotní renta ve výši 50 tisíc korun, ke které se přidávají i náhrady ve stejné výši. Ty mohou využít například na provoz kanceláře či odměnu asistenta. Celý systém je nastaven zákonně a transparentně, přesto však vyvolává diskuse. Zejména v době, kdy běžní lidé řeší rostoucí životní náklady, působí tyto částky pro mnohé vzdáleně od každodenní reality.
Pro lepší představu: průměrný zaměstnanec v Česku vydělá ročně přibližně 580 tisíc korun hrubého. Plat prezidenta a jeho manželky se blíží 750 tisícům korun měsíčně. Jinými slovy - prezidentův měsíční „balík“ se přibližuje tomu, co běžný člověk vydělá za celý rok, a po započítání příjmu jeho manželky ho dokonce výrazně přesahuje.
Karol Nawrocki (Poľsko)
Plat polského prezidenta Karola Nawrockého se v roce 2026 automaticky odvíjí od zákona a státem stanovené základní částky. Neurčuje ho vláda ani premiér individuálním rozhodnutím, ale přesný mechanismus zakotvený v polské legislativě pro nejvyšší ústavní činitele, píše BNBN.
Podle aktuálních propočtů bude prezident Polska měsíčně vydělávat přibližně 30 887 polských zlotých hrubého (asi 185 000 Kč). V přepočtu jde přibližně o 7 200 eur měsíčně před zdaněním. Ročně tak jeho příjem dosáhne přibližně 370 tisíc zlotých hrubého (zhruba 2,2 milionu Kč).
Do této částky se započítává základní plat, funkční příplatek i příplatek za odpracované roky.
Vyšší příjem oproti minulému roku souvisí s plánovaným zvýšením takzvané základní rozpočtové částky o tři procenta. Automaticky se tak zvýší i platy nejvyšších představitelů státu včetně prezidenta.
Po odečtení daní a sociálních odvodů však prezidentovi zůstává výrazně nižší suma. Odhady hovoří o čistém měsíčním příjmu kolem 20 až 22 tisíc zlotých, tedy asi 120 až 132 tisíc korun.
Polský prezident zároveň během výkonu funkce nesmí podnikat ani mít další příjmy. Plat od státu je tak jediným legálním zdrojem jeho příjmu během mandátu. Po skončení funkce má následně nárok také na speciální prezidentský důchod navázaný právě na výši jeho platu.
Celý systém odměňování je veřejný a vychází přímo ze zákona, nikoliv z aktuálních politických rozhodnutí.
Frank-Walter Steinmeier (Nemecko)
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pobírá v roce 2026 velmi vysoký státní plat, který patří k nejvyšším mezi evropskými hlavami států, píše Lohncheck.
Podle německých údajů činí jeho roční základní příjem přibližně 254 400 eur hrubého (asi 6,3 milionu českých korun). Měsíčně si tak prezident přijde přibližně na 21 200 eur (zhruba 523 tisíc českých korun).
Plat spolkového prezidenta je v Německu přímo navázán na příjem spolkového kancléře. Zákon stanovuje, že prezident pobírá přibližně 111 % kancléřského platu, čímž má být zdůrazněno postavení hlavy státu jako nejvyššího ústavního představitele země. Kromě samotného platu má prezident k dispozici také zvláštní příspěvek na reprezentaci a výkon funkce. Takzvané „výdajové paušály“ dosahují přibližně 78 tisíc eur ročně (asi 1,9 milionu českých korun). Tyto finance slouží zejména na oficiální reprezentaci, státní návštěvy, společenské akce a další povinnosti spojené s výkonem prezidentského úřadu.
Součástí prezidentských výhod jsou také oficiální rezidence - především zámek Schloss Bellevue a vila Villa Hammerschmidt. Prezident má zároveň k dispozici služební vozidla s řidiči, ochranku i kompletní personální zabezpečení hrazené státem.
Německá legislativa myslí na prezidenty i po skončení mandátu. Po odchodu z funkce totiž bývalá hlava státu získává takzvaný „Ehrensold“, tedy doživotní rentu, jejíž výše odpovídá jeho dosavadnímu základnímu platu. Frank-Walter Steinmeier tak bude mít po skončení prezidentského mandátu nárok na doživotní příjem ve výši přibližně 254 tisíc eur ročně (asi 6,3 milionu českých korun).
Alexander Van der Bellen (Rakousko)
Alexander Van der Bellen má jeden z nejvyšších prezidentských platů v Evropě.
Měsíční plat prezidenta v roce 2026 činí 26 252 eur hrubého (přibližně 645 tisíc českých korun), roční plat je tedy přibližně 367 528 eur hrubého (asi 9 milionů českých korun).
V Rakousku se průměrná mzda v roce 2026 pohybuje přibližně okolo 4 950 eur měsíčně hrubého (asi 122 tisíc českých korun).
Po odečtení daní a odvodů zůstává zaměstnancům přibližně 3 100 až 3 300 eur čistého (76 až 81 tisíc českých korun). Prezident tak vydělává přibližně 5,3násobek průměrné mzdy běžného Rakušana. Rakouská hlava státu sice nemá tak silné pravomoci jako premiér, její pozice je však výrazně reprezentativní a spojená s vysokým společenským postavením. Hofburg, rozsáhlé personální zabezpečení, diplomatické povinnosti i široký tým poradců dělají z této funkce jednu z nejkomfortnějších v Evropě, píše portál Finanz.
Tamás Sulyok (Maďarsko)
Plat maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka se v roce 2026 opět zvýšil.
Podle maďarských médií je jeho příjem automaticky navázán na systém odměňování nejvyšších ústavních činitelů a upravuje se podle zákona, píše portál Nepszava.
Aktuálně měsíčně vydělává přibližně 6,48 milionu maďarských forintů hrubého, což představuje asi 403 000 Kč měsíčně. Ročně si tak prezident Maďarska přijde přibližně na 77,7 milionu forintů, tedy okolo 4,8 milionu korun hrubého.
Zvýšení platu souvisí s automatickou valorizací příjmů ústavních činitelů. Maďarský systém funguje podobně jako v dalších evropských zemích – prezidentský plat nevyplývá z individuálního rozhodnutí vlády, ale přímo ze zákona.
V Maďarsku přitom platy vrcholných politiků pravidelně vyvolávají debaty, zejména vzhledem k životním nákladům a průměrným mzdám obyvatel. Kritici upozorňují, že rozdíl mezi příjmy politiků a běžných Maďarů se neustále zvětšuje.
Donald Trump (USA)
Donald Trump patří mezi nejbohatší prezidenty světa.
Oficiální prezidentský plat v USA představuje 400 tisíc dolarů ročně (přibližně 8,3 milionu českých korun). Měsíčně tak americký prezident vydělá přibližně 33 300 dolarů hrubého (asi 693 tisíc českých korun).
Kromě základního platu má k dispozici také reprezentativní příspěvek ve výši 50 tisíc dolarů (přibližně 1 milion českých korun) a cestovní rozpočet 100 tisíc dolarů (asi 2,1 milionu českých korun), píše Merkur.
Trump však dlouhodobě tvrdí, že si prezidentský plat nenechává. Během svého prvního mandátu pravidelně oznamoval, že peníze věnuje federálním agenturám, národním parkům, zdravotnictví nebo projektům pro veterány. Americký zákon totiž prezidentovi neumožňuje platu se úplně vzdát – mzda mu musí být oficiálně vyplacena, následně ji ale může darovat.
Média uvádějí, že v této tradici pokračuje i během současného mandátu. Kritici však upozorňují, že vzhledem k jeho miliardovému majetku jde spíše o symbolické gesto než skutečnou finanční oběť.
José Mujica (Uruguay)
Za symbol skromnosti bývá označován bývalý uruguayský prezident José Mujica.
Během svého mandátu měl oficiální prezidentský plat přibližně 12 500 amerických dolarů měsíčně hrubého (asi 260 tisíc českých korun).
Z této částky si však nechával jen přibližně 10 %, tedy asi 1 200 až 1 300 dolarů měsíčně (25 až 27 tisíc českých korun). Zbytek rozdával na charitu a sociální projekty, informuje Britannica.
Současný prezident Uruguaye Yamandú Orsi dnes vydělává výrazně více. Po odečtení odvodů mu zůstává přibližně 571 tisíc pesos měsíčně čistého. V přepočtu jde přibližně o 291 až 312 tisíc českých korun, píše portál El Principal.
Porovnání platů prezidentů tak ukazuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi – od relativně „skromných“ evropských příjmů až po vysoké americké částky. Společným jmenovatelem však zůstává jedno: jde o funkce, které přinášejí nejen vysoké finanční ohodnocení, ale také obrovskou odpovědnost a tlak veřejnosti.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Prezident Ukrajiny dostává v roce 2026 měsíční plat 28 tisíc hřiven hrubého (přibližně 16 000 Kč). Jde o pevně stanovenou částku, která se nezměnila už od roku 2016. Ročně si tak hlava státu vydělá 336 tisíc hřiven (asi 192 000 Kč), přičemž po odečtení daní zůstává Volodymyru Zelenskému přibližně 21 až 22 tisíc hřiven čistého měsíčně (zhruba 12 000 až 12 500 Kč). Na první pohled působí tato suma pro prezidenta země překvapivě nízko, zvlášť v době války, ekonomických problémů a obrovského tlaku na stát. Právě tato skromnost však podle mnohých symbolicky ukazuje snahu vedení země být blíže obyčejným lidem, informuje ukrajinský portál Ваш Вісник.
Plat prezidenta stanovuje rozhodnutí ukrajinské vlády ještě z roku 2016. Od té doby se částka nijak neupravovala a není navázána ani na inflaci, ani na růst minimální mzdy. Prezident dostává výhradně základní plat bez odměn, bonusů či příplatků za funkci.
Ukrajinské úřady dlouhodobě tvrdí, že hlava státu nemá nárok na žádné mimořádné finanční výhody. V době, kdy se průměrná mzda na Ukrajině pohybuje přibližně mezi 28 až 30 tisíci hřiven (16 000 až 17 000 Kč), vypadá prezidentský plat téměř na úrovni běžného zaměstnance. Za touto částkou se ale skrývá širší politický i ekonomický příběh země.
Vývoj prezidentských platů kopíroval historii Ukrajiny
Výše platů ukrajinských prezidentů se během let výrazně měnila a vždy odrážela stav země. V 90. letech během éry Leonida Kučmy byly platy v přepočtu na hřivny nízké, ale v dolarech působily poměrně solidně. V roce 1998 vydělal Kučma přibližně 18 tisíc hřiven ročně, což tehdejším kurzem představovalo více než sedm tisíc dolarů.
Během prezidentování Viktora Juščenka se příjmy hlavy státu výrazně zvýšily. V letech 2005 až 2008 dosahoval jeho roční příjem téměř půl milionu hřiven (zhruba 285 000 Kč), což bylo v té době přibližně 97 tisíc dolarů. Šlo o období, kdy se Ukrajina snažila přibližovat Evropě a ekonomika země byla stabilnější.
Ještě vyšší příjem měl Viktor Janukovyč, který si v letech 2011 až 2012 přišel přibližně na 775 tisíc hřiven ročně (asi 442 000 Kč). Po událostech roku 2014 a prudkém oslabení hřivny se však situace dramaticky změnila. Prezident Petro Porošenko už v roce 2015 vydělával výrazně méně a stát začal šetřit prakticky ve všech oblastech.
Za éry Volodymyra Zelenského se plat ustálil na dnešní úrovni 336 tisíc hřiven ročně (přibližně 192 000 Kč). Od roku 2020 se nezvýšil ani jednou, dokonce ani po začátku plnohodnotné války s Ruskem. Mnozí to vnímají jako součást obrazu prezidenta, který nechce působit jako politik žijící v luxusu, ale jako lídr země bojující o přežití.
Plat určuje vláda, nikoli ústava
Na rozdíl od některých zemí není plat prezidenta Ukrajiny zakotven přímo v ústavě. Výši odměny určuje vládní nařízení. Konkrétně jde o rozhodnutí kabinetu ministrů z července 2016, které stanovilo základní měsíční plat prezidenta na 28 tisíc hřiven (asi 16 000 Kč). Zajímavostí je, že prezident nemá nárok na různé příplatky, které jsou běžné u jiných vysokých státních funkcí. Nedostává bonusy za odpracované roky ani za náročnost funkce. Stát tím chtěl zdůraznit spíše symbolický charakter úřadu než finanční výhody spojené s mocí. Ani v letech 2025 a 2026 se tato částka neměnila, přestože minimální i průměrná mzda na Ukrajině postupně rostou. To zároveň vyvolává otázky, zda je takový plat adekvátní vzhledem k obrovské odpovědnosti prezidenta během války.
Kolik prezidentovi reálně zůstane?
Z hrubé mzdy ve výši 28 tisíc hřiven stát prezidentovi strhává stejné daně jako běžným občanům. Odvádí 18 procent daně z příjmu a dalších 1,5 procenta tvoří vojenský odvod. Po všech srážkách tak Zelenskému zůstává přibližně 21 500 hřiven měsíčně (asi 12 300 Kč). Ročně prezident zaplatí na daních více než 66 tisíc hřiven (přibližně 38 000 Kč). I proto ukrajinské úřady často zdůrazňují, že prezident není finančně zvýhodněn oproti ostatním občanům a podílí se na financování státu stejným způsobem jako ostatní.
Zajímavé je, že prezident Ukrajiny patří mezi nejhůře placené vrcholné politiky v zemi. Premiér může měsíčně vydělávat od 50 až do téměř 100 tisíc hřiven (28 000 až 57 000 Kč) v závislosti na odměnách a příplatcích. Předseda parlamentu dostává přibližně 47 tisíc hřiven měsíčně (asi 27 000 Kč) a mnozí ministři se pohybují ještě výše. Rozdíl není náhodný. Prezident je na Ukrajině často vnímán spíše jako symbol státu než klasický manažer veřejné správy. I samotný Zelenskyj několikrát naznačil, že funkci nevykonává kvůli penězům a spoléhá hlavně na majetek a příjmy, které získal ještě před vstupem do politiky.
Na druhou stranu, podobně jako jinde ve světě, má i ukrajinský prezident k dispozici státní zabezpečení - oficiální rezidence, ochranku, služební dopravu či zdravotní péči hrazenou státem. Samotný plat je tedy jen jednou částí celkového zabezpečení funkce.
Nízký prezidentský plat má na Ukrajině silný symbolický význam. Po roce 2014 a zejména po ruské invazi v roce 2022 se vláda snaží ukazovat solidaritu s obyvateli země. V době, kdy tisíce vojáků bojují na frontě a mnoho rodin zápasí s ekonomickými problémy, by vysoké platy politiků vyvolávaly obrovskou kritiku. Samotný Zelenskyj přitom nepatří mezi chudé politiky. Před vstupem do politiky byl úspěšným producentem a hercem. Jeho rodina má příjmy z pronájmů nemovitostí, autorských práv či investic. Celkové rodinné příjmy se podle majetkových přiznání pohybují v milionech hřiven ročně.
Právě proto mnozí tvrdí, že prezident si může dovolit pracovat za symbolický plat. Pro část veřejnosti jde o projev služby zemi, kritici však mluví i o politickém marketingu.
Zajímavostí je, že od roku 2016 se prezidentský plat na Ukrajině nezvýšil ani o korunu navzdory vysoké inflaci, která v některých obdobích přesáhla 25 procent. V dolarovém vyjádření tak Zelenského příjem za poslední roky výrazně klesl.
Dnes zároveň existuje množství Ukrajinců pracujících v IT sektoru nebo podnikání, kteří vydělávají více než prezident země. Rozdíl je však v obrovské míře odpovědnosti, kterou nese hlava státu během jednoho z nejtěžších období moderních dějin Ukrajiny.
Plat prezidenta Ukrajiny tak není jen obyčejným číslem v tabulce. Stal se symbolem politického odkazu - ukázat, že vedení země se během války nesnaží profitovat, ale stát po boku vlastních občanů.
Vladimir Putin (Rusko)
Přesná výše platu ruského prezidenta není v Rusku pravidelně detailně zveřejňována tak transparentně jako v některých západních zemích. Podle posledních dostupných oficiálních údajů a ruských médií se však měsíční plat prezidenta Ruska pohybuje přibližně kolem 700 až 900 tisíc rublů měsíčně hrubého. V přepočtu jde asi o 190 až 245 tisíc českých korun měsíčně. Ročně tak může Vladimir Putin oficiálně pobírat přibližně 8 až 10 milionů rublů, tedy asi 2,3 až 2,7 milionu českých korun, píše Money Control.
Ruský prezident má kromě platu k dispozici také rozsáhlé státní benefity - oficiální rezidence, prezidentská letadla, ochranku, služební personál či luxusní dopravu. Právě kvůli tomu bývá jeho reálný životní standard často označován za mnohonásobně vyšší než samotný oficiální příjem. Kolem majetku Vladimira Putina navíc dlouhodobě existují spekulace. Západní média i ruští opoziční politici opakovaně tvrdili, že skutečný majetek ruského prezidenta může být výrazně vyšší a může sahat až do miliard dolarů. Kreml však tato tvrzení odmítá.
Prezident Singapuru Tharman Shanmugaratnam patří i v roce 2026 mezi nejlépe placené státníky světa.
Podle dostupných údajů pobírá oficiální roční plat přibližně 1,54 milionu singapurských dolarů, což představuje asi 1,1 milionu amerických dolarů ročně. V přepočtu jde přibližně o 24 milionů českých korun za rok.
Měsíčně si tak prezident Singapuru přijde zhruba na 128 tisíc singapurských dolarů, tedy asi 92 tisíc amerických dolarů měsíčně. V českých korunách jde přibližně o dva miliony korun za měsíc.
Singapur je dlouhodobě známý tím, že vrcholným politikům vyplácí velmi vysoké mzdy. Tamní vláda to vysvětluje snahou přilákat schopné manažery do politiky a zároveň minimalizovat riziko korupce. Právě proto se platy singapurských prezidentů a ministrů pravidelně řadí mezi nejvyšší na světě.
Zatímco někteří světoví prezidenti vydělávají miliony dolarů ročně, existují i hlavy států, jejichž oficiální plat je ve srovnání s nimi velmi nízký. Mezi nejhůře placené prezidenty světa v roce 2026 bývá často řazen prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.
Podle dostupných zahraničních údajů se jeho oficiální příjem pohybuje jen v řádu několika tisíc amerických dolarů ročně. Měsíčně tak může jít o částku, která je výrazně nižší než platy prezidentů v Evropě či USA. Přesná čísla kubánská vláda pravidelně nezveřejňuje, ale Kuba dlouhodobě patří mezi země s nejnižšími oficiálními příjmy vrcholných politiků.
Nízké platy státních představitelů souvisejí především s ekonomickou situací země. Kuba se už roky potýká s hospodářskými problémy, inflací i nedostatkem základního zboží. I proto působí rozdíl mezi platy světových prezidentů až šokujícím dojmem, zatímco prezident Singapuru vydělává desítky milionů korun ročně, kubánská hlava státu se pohybuje jen na zlomku této částky.
Ve srovnání s ostatními prezidenty světa tak Petr Pavel rozhodně nepatří mezi nejhůře placené hlavy států. Naopak, pokud se započítají nejen samotný plat, ale i paušální náhrady, příspěvek pro první dámu a další benefity spojené s výkonem funkce, řadí se český prezident spíše k nadstandardně finančně zabezpečeným evropským lídrům. Zatímco například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pobírá během války v přepočtu jen několik tisíc korun čistého měsíčně a polský prezident Karol Nawrocki se pohybuje výrazně níže než česká hlava státu, Petr Pavel se s celkovým „balíkem“ blížícím se 740 tisícům korun měsíčně dostává na úroveň nejlépe placených prezidentů ve střední Evropě. Vyšší oficiální příjmy mají především prezidenti ekonomicky silnějších zemí, jako je Rakousko či Německo, případně americký prezident. Český model zároveň ukazuje, že samotný plat prezidenta dnes tvoří jen část celkového finančního zabezpečení funkce – významnou roli hrají také náhrady, reprezentativní výdaje, státní servis a doživotní benefity po skončení mandátu.
Zdroj: autorský text, El Principal, Britannica,Merkur, Nepszava, Finanz, Lohncheck, Ваш Вісник, BNBN, FB/Peter Pellegrini, e-Sbírka.cz
