Na špici světového žebříčku se nacházejí i izraelská jména jako Miriam Adelson, Idan Ofer a Eyal Ofer, kteří patří mezi 100 nejbohatších lidí na světě.
Navzdory probíhající válce se celkový majetek izraelských miliardářů za poslední dva roky výrazně zvýšil - přibližně o 50 % - a v tomto roce přesáhl hranici 300 miliard dolarů. Tyto údaje vycházejí ze seznamu miliardářů Forbes, sestaveného ve spolupráci s Forbes Israel. To by ve skutečnosti nemělo být překvapivé. Navzdory válce a prudkému růstu cen ropy, který otřásl světovými trhy, patřil uplynulý rok stále mezi nejsilnější období v historii globálních burzovních indexů. Wall Street, stejně jako hlavní burzy v Evropě, Asii a zejména v Izraeli, si udržely růstový trend, který byl poháněn především extrémní poptávkou v oblastech umělé inteligence, polovodičů, cloudových technologií a průmyslové automatizace.
Start-upy a soukromé firmy, zejména ty působící v AI - v centru globálních technologických závodů - dosahovaly rekordních valuací a v některých případech se jejich hodnota vyšplhala na stovky miliard dolarů. Velké technologické společnosti a nadnárodní korporace zároveň profitovaly z příznivého investičního klimatu, které posouvalo jejich tržní hodnoty na historická maxima.
Ve stejném tempu rostl i majetek nejbohatších lidí světa. Tento prudký růst bohatství se na papíře projevil v desítkách miliard dolarů navíc pro mnoho miliardářů - v některých extrémních případech dokonce ve stovkách miliard. Tento globální trend se promítl i do izraelských miliardářů, kteří profitovali z celosvětové investiční nálady, ale i z mimořádně silného výkonu domácí burzy. Telavivská burza těžila ze silného zájmu investorů a ochoty riskovat, což se projevilo i v rychlé reakci trhů na 12denní konflikt s Íránem.
Elita izraelského bohatství
Celkový majetek izraelských miliardářů se výrazně zvýšil, za poslední roky narostl o desítky procent a v současnosti dosahuje přibližně 308 miliard dolarů, což představuje 24% nárůst oproti roku 2025 (přibližně 250 miliard dolarů, tedy přibližně 5,2 bilionu českých korun. ) a 50% nárůst ve srovnání se seznamem z roku 2024 (přibližně 206 miliard dolarů, tedy 4,28 bilionu českých korun). Jde o historický rekord, který odráží sílu technologického a investičního sektoru v zemi. (všechny uvedené částky budou přepočítávány podle aktuálního kurzu měny, který se pohybuje přibližně kolem 1 USD = 20,8 CZK)
Miriam Adelson - hazardní průmysl
(780 miliard českých korun)
Na vrcholu žebříčku se opět nachází Miriam Adelson, která si udržuje pozici nejbohatší Izraelky s majetkem přibližně 37,5 miliardy dolarů (tedy přibližně 780 miliard českých korun), píše Forbes.
Adelsonová však nebyla od začátku součástí miliardářské elity. Původně pracovala jako lékařka a specializovala se na léčbu závislostí. K zásadnímu obratu v jejím životě došlo po svatbě se Sheldonem Adelsonem, jedním z nejvlivnějších podnikatelů v hazardním průmyslu. Společně vybudovali impérium Las Vegas Sands, které expandovalo z USA do Asie, zejména do Macaa a Singapuru, kde se hazard stal extrémně výnosným byznysem. Po manželově smrti se Miriam Adelson stala hlavní dědičkou a postupně převzala strategické rozhodování.
V současnosti kontroluje více než polovinu akcií Las Vegas Sands, které tvoří jádro rodinného majetku. Kromě toho výrazně rozšířila svůj vliv i mimo hazardní průmysl.
Je také hlavní kontrolní akcionářkou basketbalového týmu NBA Dallas Mavericks, kde vlastní přibližně 70% podíl. Kromě podnikání se výrazně angažuje i v mediální oblasti – vydává deníky Israel Hayom a Makor Rishon, které mají vliv na veřejnou diskusi v Izraeli. Zároveň investuje značné prostředky do filantropie, zejména do zdravotnických projektů v Izraeli a USA, píše Bloomberg.
Idan Ofer - námořní přeprava
(719,7 miliard českých korun)
Idan Ofer, bratr Eyala Ofera se nachází na 61. místě s majetkem přibližně 34,6 miliardy dolarů (přibližně 719,7 miliardy českých korun).
Zaměřil se na průmyslová odvětví, zejména chemický a energetický sektor. Jeho bohatství v posledním roce prudce vzrostlo, zejména díky skupině Quantum Pacific Group, která patří mezi dominantní hráče v globální námořní přepravě.
Srdcem jeho podnikání je společnost Eastern Pacific Shipping se sídlem v Singapuru, která provozuje flotilu přibližně 210 lodí a patří mezi největší soukromé lodní společnosti na světě. Kromě toho má podíly i v dalších firmách v sektoru námořní dopravy.
Idan Ofer je zároveň majoritním vlastníkem holdingové společnosti Kenon Holdings a kontroluje také Israel Corporation, která stojí za firmami OPC Energy a ICL (bývalý Israel Chemicals). Jeho investiční portfolio přesahuje lodní dopravu – zasahuje i do energetiky, chemického průmyslu a sportu. Je spolumajitelem týmu Formule 1 a vlastní také fotbalový klub v Portugalsku, přičemž v minulosti měl podíl i ve španělském Atléticu Madrid.
Eyal Ofer - námořní přeprava, reality
(698,9 miliardy českých korun)
Silnou pozici má také Eyal Ofer, který působí v lodní dopravě, realitách a energetice a patří mezi největší podnikatele s izraelskými kořeny.
Eyal Ofer vyrůstal v podnikatelském prostředí, jeho otec Sammy Ofer byl jedním z největších lodních magnátů na světě. Po jeho smrti si bratři rozdělili rodinné impérium a Eyal se zaměřil na lodní dopravu a globální investice. Jeho společnost Zodiac Maritime dnes provozuje přibližně 190 lodí a patří mezi největší námořní společnosti na světě.
Kromě lodní dopravy rozšířil své aktivity také do realitního sektoru, kde vlastní luxusní budovy v New Yorku, Londýně či Monaku. Významnou část svého času věnuje i filantropii a podpoře umění. Financuje galerie, muzea a umělecké projekty po celém světě. Jeho příběh ukazuje, jak se tradiční rodinné bohatství dokáže transformovat na moderní globální impérium. Eyal Ofer se nachází na 62. místě a jeho majetek se odhaduje na přibližně 33,6 miliardy dolarů (přibližně 698,9 miliardy českých korun).
Dmitry Bukhman - herní průmysl
(282,9 miliardy českých korun)
Dmitry Bukhman patří mezi nejúspěšnější „self-made“ miliardáře v herním průmyslu. Spolu se svým bratrem Igorem vybudoval společnost Playrix, která patří mezi největší světové tvůrce mobilních her.
Jejich společné bohatství se odhaduje na přibližně 28 miliard dolarů (přibližně 582,4 miliardy českých korun), přičemž každý z nich vlastní majetek kolem 13,6 miliardy dolarů (přibližně 282,9 miliardy českých korun).
Jejich průlom nastal po vytvoření jednoduchých online her, které se postupně změnily na globálně úspěšné tituly typu „Gardenscapes“ či „Homescapes“. Firma vydělává především na tzv. free-to-play modelu, kde miliony hráčů utrácejí peníze za virtuální vylepšení.
Buhman začínal doslova od nuly - programoval hry už v dětství a podnikání rozjel s minimálním kapitálem. Dnes patří mezi nejbohatší lidi v herním průmyslu na světě.
Igor Bukhman - spoluzakladatel Playrix
(282,9 miliardy českých korun)
Igor Bukhman je bratrem Dmitrije a spoluzakladatelem Playrixu. Oba bratři řídí firmu jako soukromý holding, který se vyhnul vstupu na burzu a udržel si plnou kontrolu nad zisky. Jejich strategie byla založena na rychlé expanzi na západní trhy, zejména USA a Evropu, kde se mobilní hry staly miliardovým byznysem. Firma dnes zaměstnává tisíce lidí a patří mezi největší hráče v mobilním herním segmentu.
Igor se více zaměřuje na management a expanzi, zatímco Dmitrij je více technicky orientovaný.
Viatcheslav Kantor - hnojiva, průmysl a nemovitosti
(249,6 miliardy českých korun)
Viatcheslav Kantor patří mezi kontroverznější miliardáře.
Své bohatství vybudoval zejména v oblasti chemického průmyslu, konkrétně v produkci hnojiv prostřednictvím společnosti Acron Group.
Hnojivový byznys mu přinesl obrovské zisky zejména díky globální poptávce po zemědělské výrobě. Kromě toho investoval také do nemovitostí a různých průmyslových aktiv v Evropě.
Kantor byl v minulosti znám také svou aktivitou v mezinárodních židovských organizacích, ale jeho jméno je v posledních letech spojováno i s politickými a sankčními kontroverzemi v Evropě. Vlastní majetek v hodnotě 12 miliard dolarů (přibližně 249,6 miliardy českých korun).
Michael Federmann - obranný průmysl a hotely
(208 miliard českých korun)
Michael Federmann patří mezi tradiční izraelské průmyslové miliardáře. Jeho bohatství pochází zejména ze dvou oblastí: hotelnictví a obranného průmyslu.
Je předsedou Federmann Group, která vlastní síť hotelů Dan Hotels - jednu z nejznámějších hotelových značek v Izraeli. Zároveň má významný podíl ve společnosti Elbit Systems, která patří mezi největší izraelské výrobce obranných technologií, dronů a vojenských systémů.
Elbit Systems dodává technologie nejen izraelské armádě, ale i armádám po celém světě, což výrazně přispívá k růstu hodnoty firmy.
Federmann patří mezi typické představitele „starého průmyslového kapitálu“, který se propojil s moderním obranným sektorem. Vlastní majetek v hodnotě 10 miliard dolarů (přibližně 208 miliard českých korun).
Roman Abramovič - fotbal
(193,4 miliardy českých korun)
Roman Abramovič, který má izraelské občanství, je známý zejména díky investicím do energetiky a fotbalu.
Jeho příběh patří mezi nejkontroverznější – zbohatl během privatizace ruských státních podniků v 90. letech, kdy získal podíly v ropném gigantu Sibneft. Tento proces byl často kritizován jako netransparentní a spojený s politickými vazbami.
Později se stal globálně známým jako majitel fotbalového klubu Chelsea FC.
Jeho podnikatelské aktivity však v posledních letech výrazně ovlivnily mezinárodní sankce, které zasáhly jeho majetek a omezily jeho pohyb v zahraničí. Přesto zůstává významnou postavou mezi nejbohatšími osobami s vazbami na Izrael. Vlastní majetek v hodnotě 9,3 miliardy dolarů (přibližně 193,4 miliardy českých korun).
Teddy Sagi - online kasína
(147,7 miliardy českých korun)
Teddy Sagi představuje úplně jiný typ miliardáře - self-made podnikatele z technologického prostředí. Své bohatství vybudoval v oblasti online hazardu a digitálních technologií. Jeho firma Playtech se stala jedním z lídrů v oblasti softwaru pro online kasina, což mu přineslo obrovské zisky.
Jeho cesta však nebyla bez kontroverzí - v mládí se dostal do konfliktu se zákonem, ale po návratu k podnikání dokázal vybudovat globálně úspěšnou firmu. V současnosti investuje zejména do nemovitostí a technologických projektů v Evropě. Jeho majetek má hodnotu 7,1 miliardy dolarů (přibližně 147,7 miliardy českých korun).
Noví miliardáři a technologická vlna
Jedním z nejvýraznějších je Alex Bouaziz, zakladatel fintech společnosti Deel, která umožňuje firmám zaměstnávat pracovníky po celém světě a řeší veškeré administrativní a mzdové procesy v různých zemích. Během pandemie COVID-19 zaznamenala společnost prudký růst a dnes působí ve více než 150 zemích s tisíci zaměstnanci. Jeho majetek má hodnotu 2 miliardy dolarů, tedy přibližně 41,6 miliardy českých korun.
Deel má roční tržby přesahující 500 milionů dolarů (přibližně 10,4 miliardy českých korun) a jeho hodnota se v posledním investičním kole vyšplhala na 17,3 miliardy dolarů (přibližně 359,8 miliardy českých korun).
Kromě něj se v žebříčku objevila i nová jména z pojišťovnictví a financí, například Tali Griffel a Niva Gurevitch z pojišťovny Menora, či rodina Hamburgerových z pojišťovny Harel. Všichni profitovali z prudkého růstu akcií v sektoru, který v posledních letech výrazně posílil.
Izraelský technologický sektor a „staří“ miliardáři
Silnou pozici si drží i dlouholetí technologičtí podnikatelé. Gil Shwed, zakladatel kyberbezpečnostní společnosti Check Point, má majetek přibližně 4,5 miliardy dolarů (přibližně 93,6 miliardy českých korun). Ačkoli jeho hodnota v posledním roce klesla, stále patří mezi pilíře izraelského technologického průmyslu.
Mezi další zakladatele Check Pointu patří Shlomo Kramer a Marius Nacht, kteří si vybudovali vlastní investiční a technologická impéria. Významnou postavou je také Nir Zuk, který po odchodu ze společnosti založil konkurenční Palo Alto Networks.
Zajímavostí je, že Izrael má jeden z nejvyšších počtů miliardářů na obyvatele na světě, což poukazuje na silnou podnikatelskou kulturu a globální propojení ekonomiky.
Proč Izrael produkuje miliardáře
Klíčovým faktorem je technologický sektor známý jako „Silicon Wadi“. Tento pojem označuje koncentraci technologických firem zejména v oblasti Tel Avivu a Haify, kde vznikají startupy s globálním potenciálem. Izraelské firmy se specializují na oblasti jako kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, biotechnologie či obranné technologie.
V zemi s přibližně 8,8 milionu obyvatel působí více než 6 500 startupů a každoročně přibývá dalších 1 000 až 1 500 nových firem. Investice na obyvatele patří k nejvyšším na světě, což z Izraele dělá extrémně atraktivní prostředí pro rizikový kapitál. Významná část těchto společností se zaměřuje na mobilitu - více než 10 % startupů pracuje na řešeních pro dopravu a autonomní systémy. Proto se o Izrael dlouhodobě zajímají i automobilky jako Volkswagen, Mercedes-Benz, BMW či Škoda, které zde zakládají vývojová centra a technologická huby, píše TechCrunch.
Důležitou roli hraje také povinná vojenská služba, během níž mladí lidé získávají technologické a organizační zkušenosti. Mnohé elitní jednotky izraelské armády fungují jako „líheň talentů“, z níž později vznikají úspěšní podnikatelé. Tyto zkušenosti se přenášejí do civilního sektoru a podporují vznik inovativních řešení.
Izrael zároveň patří mezi země s nejvyššími investicemi do výzkumu a vývoje v poměru k HDP. Silná spolupráce mezi univerzitami, státem a soukromým sektorem vytváří prostředí, kde se nové nápady rychle mění v komerční produkty.
Velký podíl na růstu bohatství má také skutečnost, že izraelské startupy jsou často vykupovány globálními technologickými giganty jako Google, Microsoft či Intel. Zakladatelé tak získávají miliardové částky a investují je zpět do nových projektů, čímž vzniká cyklus dalšího růstu, píše Reuters.
Kromě technologií hrají důležitou roli i tradiční odvětví jako energetika, realitní byznys a finanční služby, přičemž mnoho izraelských podnikatelů působí globálně a často má sídla mimo zemi.
Revoluční mobility inovace z Izraele
1. Nabíjení na 100 km za pět minut
Jedním z nejznámějších projektů je společnost StoreDot, která vyvíjí extrémně rychlonabíjecí baterie. Cílem je odstranit tzv. „range anxiety“ – obavy řidičů elektromobilů z nedostatečného dojezdu.
Technologie umožňuje nabít energii na přibližně 100 km jízdy za pouhých pět minut. Baterie využívá nanomateriály a speciální organické sloučeniny. Na vývoji se podíleli investoři jako Daimler či BP. Komerční nasazení se plánuje v následujících letech.
2. Auto jako tichá relaxační zóna
Start-up Silentium se zaměřuje na eliminaci hluku v interiéru vozidel. Využívá princip aktivního potlačení zvuku podobný sluchátkům s noise-cancellingem.
Systém zachytává okolní hluky, zpracuje je a následně je neutralizuje protifázovým signálem přes reproduktory v autě. Výsledkem je až 90% snížení hluku, díky čemuž se auto mění v tichý prostor vhodný k odpočinku či práci.
3. Zdravotní monitoring řidiče v reálném čase
Společnost ContinUse Biometrics (CU-BX) vyvinula kamerový systém, který během jízdy sleduje zdravotní stav řidiče.
Pomocí optických senzorů dokáže měřit srdeční tep, tlak či úroveň stresu. Data se zpracovávají v cloudu pomocí umělé inteligence. Systém zároveň dokáže rozpoznat únavu a včas upozornit řidiče, čímž zvyšuje bezpečnost silničního provozu.
4. AI hledání parkování a predikce pohybu
Start-up Anagog využívá umělou inteligenci k analýze pohybu uživatelů přes smartphony. Systém dokáže předpovídat budoucí chování a pohyb, což se využívá například při hledání parkování nebo v pojišťovnictví.
Další společnost Otonomo sbírá a zpracovává data z vozidel a poskytuje je automobilkám, pojišťovnám či městům k optimalizaci dopravy.
5. Létající taxi a letecké sanitky
Společnost Urban Aeronautics pracuje na vývoji létajícího taxi s názvem CityHawk. Jde o elektrické VTOL vozidlo (vertikální vzlet a přistání), které může fungovat i jako letecká sanitka.
Na rozdíl od vrtulníků má rotorový systém ukrytý uvnitř vozidla, což zvyšuje bezpečnost. Projekt již absolvoval stovky testovacích letů a cílem je komerční využití v následujících letech.
6. Mobileye - základ autonomního řízení
Jedním z nejvýznamnějších izraelských technologických gigantů je Mobileye, který vyvíjí kamerové systémy pro asistenci řidiče a autonomní řízení.
Technologie se používá v automobilech značek BMW, Audi či Tesla a umožňuje detekci překážek, varování před kolizí a postupný přechod k autonomní jízdě.
Mobileye je dnes považován za jednoho z globálních lídrů v oblasti autonomních vozidel.
Benjamin Netanjahu: politika, majetek a kontroverze
Zvláštní kapitolu představuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na rozdíl od miliardářů nepatří mezi nejbohatší Izraelce - jeho příjem vychází především z veřejné funkce a je výrazně nižší než majetky podnikatelské elity.
Netanjahuova politická kariéra patří mezi nejdelší v historii Izraele. Během let ve funkci premiéra se stal jednou z nejvýraznějších postav izraelské politiky, ale zároveň i jednou z nejkontroverznějších. Kritici mu vyčítají autoritativní styl řízení a sporné reformy, zatímco jeho podporovatelé zdůrazňují ekonomický růst a bezpečnostní stabilitu země.
Jeho jméno se však často spojuje i s kauzami korupce. Generální prokurátor ho obvinil z podvodu, zneužití důvěry a přijímání úplatků v případech známých jako 1000, 2000 a 4000.
První případ („případ 1000“) se týká podezření, že dostával luxusní dary jako cigary, šampaňské a šperky od miliardářů – například hollywoodského podnikatele Arnona Milchana a australského kasinového magnáta Jamese Packera – údajně výměnou za politické či osobní výhody.
Hodnota těchto darů se odhaduje přibližně na 150 tisíc liber. Podle obvinění měl Netanjahu pomoci Milchanovi, který je izraelského původu a produkoval film Pretty Woman, s prodloužením víz do USA. U Packera není jasné, jakou konkrétní výhodu měl získat, píše The Guardian.
Druhý případ („případ 2000“) se týká údajné dohody s největším izraelským deníkem Yedioth Ahronoth, podle které měl omezovat jeho konkurenci výměnou za příznivé mediální pokrytí, píše BBC.
Třetí a nejzávažnější případ („případ 4000“) se týká podezření, že nabídl výhody v hodnotě téměř 200 milionů liber telekomunikační společnosti Bezeq výměnou za pozitivní zpravodajství na internetovém portálu, který firma vlastnila. Tento případ je jediný, kde je součástí obžaloby i trestný čin podplácení.
Spolu s Netanjahuem byli obviněni i další vlivní podnikatelé a mediální osoby - bývalý majitel Bezequ Shaul Elovitch, jeho manželka Iris Elovitch a vydavatel deníku Yedioth Ahronoth Arnon Mozes. Všichni obvinění odmítají. V samostatném případu byla Netanjahuova manželka Sara odsouzena za neoprávněné utrácení veřejných prostředků ve výši tisíců liber za luxusní jídla, přestože měla k dispozici státem financovaného kuchaře. Sara Netanjahu, povoláním dětská psycholožka, byla během celé politické kariéry premiéra kontroverzní postavou a čelila i obviněním bývalých zaměstnanců ze špatného zacházení. Tyto kauzy vyvolaly masové protesty a hluboké rozdělení společnosti. Netanjahu obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivovaný proces. Jeho soudní řízení trvá již několik let a patří mezi nejsledovanější v zemi.
Tento proces dodnes výrazně polarizuje izraelskou společnost a vyvolává politické napětí i protesty.
Je však nutné zdůraznit, že jde o právní řízení – o vině či nevině rozhodne soud, píše BBC.
Izrael tak představuje zajímavý kontrast: na jedné straně extrémně bohatí podnikatelé, kteří formují globální trhy, na druhé straně politická elita čelící obviněním a tlaku veřejnosti. Zatímco miliardáři budují technologická impéria a investiční fondy, politické prostředí země je často poznamenáno ostrými konflikty a kauzami. Právě toto napětí mezi ekonomickým úspěchem a politickými skandály dělá z Izraele jednu z nejdiskutovanějších zemí světa.
Zdroj: autorský text, Forbes, Bloomberg Billionaires Index, Reuters, BBC, Financial Times, The Guardian, Al Jazeera, Forbes Israel, TechCrunch
