Praha se nejspíše dočká nových mrakodrapů. Počítá s tím připravovaný Metropolitní plán, o kterém mají zastupitelé hlasovat na konci května. Otázka výškových staveb byla přitom doteď kvůli ochraně historického centra města citlivým tématem. Stěžovalo si kvůli tomu také UNESCO.
V současnosti jsou v metropoli pouze tři mrakodrapy, jejichž výška přesahuje 100 metrů. Všechny leží shodou okolností na stejném místě: pankrácké pláni ve čtvrté městské části.
Kancelářská budova City Tower s výškou 109 metrů byla původně zamýšlena jako sídlo Československého rozhlasu. Projekt byl ale později změněn. Na jeho finální podobě se podílel americký architekt Richard Meier z tzv. Newyorské pětky a Václav Aulický. Jen o 5 metrů nižší je sousední City Empiria, která byla postavena už v 70. letech minulého století jako sídlo podniku zahraničního obchodu Motokov a dále i rezidenční V-Tower z dílny architekta Radana Hubičky.
Pankrác v hledáčku UNESCO
Právě pláň na Pankráci bylo v minulosti častým terčem kritiky kvůli tomu, že má její zástavba narušovat panoramata chráněného historického centra Prahy. UNESCO proto také doporučilo, aby zde byl pro nové budovy stanovený výškový limit 60 až 70 metrů. Současné vedení města připravilo ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje dokument, který předpokládá, že se bude těchto představ na tomto místě do budoucnosti držet.
Metropolitní plán stanovuje možnosti dalšího rozvoje města a tím i efektivnější plánování a samotnou výstavbu ale i pro jiná místa v Praze, kde by to s sebou ale přineslo i mnohem vyšší objekty.
Nové mrakodrapy
Stometrové domy by díky plánu mohly vyrůst na jihovýchodě města. Dokument je totiž připouští na Roztylech a Chodově, ale také u vlakové zastávky Eden, u metra Českomoravská a v Nových Butovicích, kde společnost Trigema už řadu let připravuje projekt výrazně vyšší budovy Top Tower od společnosti Trigema, na níž se autorsky podílel architekt Tomáš Císař ve spolupráci se sochařem Davidem Černým.
Další místa v metropoli už musí počítat s nižší výškou, jak dokument stanovuje. Osmdesátimetrové stavby budou možné například na Nových Dvorech, Budějovické, Brumlovce nebo v místě bývalého Telecomu na Žižkově, kde společnost Central Group plánuje věž podle návrhu Evy Jiřičné. Do sedmdesáti metrů se pak má stavět na Opatově, Pelc-Tyrolce, Kolbenově nebo u metra Nádraží Holešovice.
Hlavním kritériem při výběru lokalit byla ochrana pražských panoramat a také omezení vyplývající z blízkosti letišť. Výšková regulace má být v plánu zanesena prostřednictvím sítě čtverců o straně sto metrů, které pokryjí celé území města a určí rozmezí přípustné výšky zástavby.
„Předpokládáme, že stavebníci spíše budou preferovat tu horní hranici,”
uvedl už dříve v médiích poradce náměstka Zdeněk Völfl.
Připomínky veřejnosti
Pražský magistrát při přípravě plánu zohlednil skoro 10 tisíc připomínek občanů, městských částí a dalších stran. Těch souhlasných byla zhruba pětina.
„Jsme vděční městským částem i veřejnosti za více než 2 tisíce souhlasných a pozitivních připomínek, protože při tvorbě územního plánu bohužel tak, jak je zákon nastaven, de facto neplatí, že mlčení znamená souhlas. Zároveň chci vyzdvihnout naši digitální připomínkovací aplikaci, přes kterou bylo podáno asi 7 300 připomínek, což nám výrazně usnadňuje práci,”
uvedl v tiskové zprávě ředitel odboru územního rozvoje magistrátu vádí Filip Foglar a dodal:
„Jako příklad mohu uvést úplně protichůdné požadavky a veřejné zájmy, kdy na jedné straně máme 20,53 procent všech připomínek, které požadují zvýšení limitů výškové regulace, a oproti tomu 20,51 procent, tedy vlastně úplně stejný počet, které chtějí přesný opak, tedy aby zástavba byla na mnoha územích nižší.”
Spolupráce s developery
Plán také podle institutu přináší férovější podmínky pro developery s podílem na financování veřejné vybavenosti s pomocí takzvaných plánovacích smluv. Pražští zastupitelé už takový dokument schválili třeba v případě zmiňovaného mrakodrapu Top Tower. Trigema tak má přispět Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství.
Asociace developerů už označila Metropolitní plán za významný krok v dlouholetém úsilí o moderní a předvídatelné plánování rozvoje hlavního města.
„Doufáme, že výsledný dokument bude srozumitelný pro své uživatele – úředníky, odborníky i investory – a že nebude zatížen přehnanou regulací, která by jeho praktické využití komplikovala,"
uvedl generální sekretář asociace Zdeněk Soudný.
Vše zatím nasvědčuje tomu, že by se Praha mohla proměnit z architektonického skanzenu v moderní metropoli a přiblížit se některým jiným evropským městům, kde jsou vysoké budovy již dávno standardem. Bezpochyby by si to zasloužila.
Zdroje: autorský článek, HN, IPR, Magistrát hl. m. Praha, Asociace developerů, ČTK
