Projekt Českého statistického úřadu Minisčítání, do něhož se zapojilo téměř 84 tisíc žáků ve věku 9 až 15 let z necelých 1100 domácích škol potvrdil, že moderní technologie hrají v životě dětí zásadní roli. Nárůst zájmu hlásí také v zahraničí. V některých zemích však kvůli tomu začínají být již ostražití – ve Francii nebo Austrálii například používání sociálních sítí mladými postupně zakazují. A jinde se k tomu chystají.
Na internetu tráví naše děti nejčastěji tři hodiny denně. Podle výzkumu je to 22 procent z nich. Více než pět hodin denně ale této činnosti věnuje pětina z nich. Pouze 2 procenta oslovených dětí neměla v době sběru dat vlastní mobil. Ještě před nástupem na základní školu ho vlastnila necelá čtvrtina všech dětí.
U dětí vedou hry a sociální sítě
Nejčastěji mladí internet používají k hraní her. Děje se tak v téměř třetině případů.
„U chlapců je to až v 45 procentech, u dívek ale pouze ve více než 10 procentech případů,“
řekl na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Dalším důvodem zájmu je především sledování Instagramu, TikToku a YouTube. S tím je spojena ještě jedna oblast – poslech hudby. Internet zároveň často slouží k posílání zpráv prostřednictvím platformy WhatsApp.
Hledání informací je až na druhém místě
Jen zlomek teenagerů má ale na druhou stranu internet proto, aby na něm hledal informace a články a nakupoval. Šetření současně ale potvrdilo, že nástroje umělé inteligence někdy využilo již devět z deseti dětí.
„Výsledky Minisčítání ukázaly, že počítačové hry, videa, sociální sítě i nástroje umělé inteligence děti považují za samozřejmost, což přispívá ke zvyšování jejich počítačové gramotnosti. Zájem o klasická informační média, jako jsou knihy a časopisy, u nich dramaticky klesl. Sportování i další pohybové aktivity ale naši nejmladší generaci stále baví,“
popsal situaci v tiskové zprávě Rojíček.
„Šetření bylo zajímavé. Díky němu se rodiče mohou aspoň dozvědět, čím se jejich děti zabývají,“
uvedla na tiskové konferenci jedna z žaček kladenské základní školy Jiráskova.
Moderní technologie děti přitahují. Na otázku, jaký dárek by jim udělal největší radost, odpovědělo hned 22,5 procenta kluků, že by to byla elektronika. Dívek však bylo o hodně méně - pouhých 6,5 procenta.
Věkové limity na internetu
Uveden trendy potvrdila už loni studie Čeští žáci v online světě, kterou připravilo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Zaměřilo se především na výzkum o bezpečnosti dětí v online prostředí. Do šetření se tehdy zapojilo přes 53 tisíc respondentů.
U dětí mladších 13 let, jak tvrdí tento dokument, je patrné masivní porušování věkových limitů pro používání některých služeb, a to zejména WhatsAppu, Instagramu a TikToku. V této souvislosti přinesla iniciativa Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni následující doporučení.
„Pro zřízení účtu WhatsApp je stanovena minimální věková hranice 13 let a v Česku je u mladších 15 let potřeba souhlas rodičů. Z tohoto důvodu WhatsApp nedoporučujeme jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni; vhodnější jsou bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučujeme sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online,“
řekl serveru Mediaguru ředitel iniciativy Jeden svět na školách Karel Strachota.
Omezování sociálních sítí v zahraničí
O tom, jak je ale veřejnost na používání internetu mladými citlivá, svědčí také zkušenosti ze zahraničí. Tři největší technologické společnosti světa čelí aktuálně soudnímu procesu kvůli tvrzením, že jejich platformy – Instagram společnosti Meta, TikTok společnosti ByteDance a YouTube společnosti Google – úmyslně vytvářejí závislost na dětech, upozornila CNN. Je to poprvé, co se tyto společnosti budou takto obhajovat.
Francouzské Národní shromáždění tento týden zase schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví. Věk 15 let přitom podle ministryně pro digitální technologie Anne Le Hénanffové odpovídá definici sexuální dospělosti a přechodu ze základní na střední školu. Pokud zákon schválí i tamní senátoři, začne platit od 1. září. Austrálie pak už loni v prosinci sociální sítě a jiné platformy, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, zakázala dětem mladším 16 let. O podobných krocích uvažují navíc i vlády v Dánsku, Itálii, Malajsii či některých amerických státech.
Zdroje: autorský článek, Český statistický úřad, Česká tisková kancelář, Mediaguru, CNN
