Pokud lidé nyní plánují hypotéku nebo refinancování, v srpnu a září nemusí kvůli změnám sazeb spěchat. Situace na hypotečním trhu bude pravděpodobně stabilní. Důvodem je srpnové rozhodnutí bankovní rady České národní banky, která se přiklonila k názoru, že by měla základní úroková sazba zůstat ve výši 3,75 procenta.
Předseda české vlády Andrej Babiš kritizoval poslední kroky České národní banky, když řekl, že zvýšení základní úrokové sazby by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku. V červnovém videu na sociálních sítích pak dodal, že vláda udělá vše pro to, aby ceny nerostly.
„Samozřejmě úvěry to prodraží lidem, firmám i státu. A porostou samozřejmě hypotéky,"
odkázal se Babiš na některé články v médiích.
Guvernér centrální banky Aleš Michl v té souvislosti připustil, že zvýšení úrokových sazeb může vést ke zpomalení hospodářského růstu.
„Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice,"
řekl Michl.
Není důvod ke spěchu, tvrdí experti
Samotní členové bankovní rady Jan Kubíček a Jakub Seidler v minulých týdnech ale avizovali poněkud jiné stanovisko. Kubíček v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že možnost dalšího zpřísnění měnové politiky zůstává otevřená, ale nevidí důvod ke spěchu. Seidler zase v rozhovoru s agenturou Bloomberg řekl, že se kloní k ponechání úrokových sazeb beze změny a vyčkání na další informace o vývoji nejen domácí ekonomiky.
Bankovní rada České národní banky nakonec také ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm jejích členů.
Centrální banka se při rozhodování řídila novou makroekonomickou prognózou, v níž zhoršila očekávaný vývoj české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt podle ní vzroste za celý rok o 2,2 procenta. Předchozí květnová prognóza byla mnohem optimističtější, když odhadovala hospodářský růst ve výši 2,5 procenta.
Základní úroková sazba je na současné úrovni od června, kdy se zvýšila o čtvrt procentního bodu. Tehdy to bylo první zvýšení sazeb po čtyřech letech.
„Přestože inflační tlaky, zejména v oblasti služeb a růstu mezd, zcela nezmizely, domnívám se, že aktuální makroekonomické prostředí zatím neposkytuje dostatečně silný argument pro další zpřísnění měnové politiky. Dosavadní nastavení úrokových sazeb lze považovat za dostatečně restriktivní a bankovní rada bude pravděpodobně preferovat vyčkávací strategii,"
sdělila ČTK v souladu s názorem bankéřů předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hana Seifertová.
Inflace může vzrůst
Poslední data Českého statistického úřadu totiž mimo jiné ukazují zpomalení roční inflace. Meziměsíčně dokonce došlo k poklesu cenové hladiny.
V nejbližších měsících však prognóza očekává zrychlování meziročního růstu cen. Po červencových 1,7 procenta by v srpnu měla dosáhnout 1,9 procenta a v září 2,2 procenta. Meziroční inflace by měla kulminovat v závěru roku.
„Podle nové prognózy se inflace na přelomu letošního a příštího roku přechodně mírně zvýší,"
řekl na tiskové konferenci po zasedání rady guvernér Aleš Michl a dodal, že zvýšená dlouhodobě zůstává také jádrová inflace, která je očištěná o regulované ceny a kolísavé položky, zejména potraviny a energie včetně pohonných hmot. Připomněl, že se pohybuje těsně pod třemi procenty.
„Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou,"
připomenul.
Skupina analytiků Raiffeisenbank proto také tvrdí, že v české ekonomice jsou stále rizika působící ve směru vyšší inflace, jako je napjatý trh práce či rychlý růst cen nemovitostí.
Podle samotného Michla může být rozbuškou zejména růst peněz v ekonomice vyvolaný úvěry pro domácnosti nebo pro stát. V letošním roce by měl schodek státního rozpočtu činit 310 miliard korun. Pro příští rok vláda zatím plánovaný schodek nezveřejnila, premiér Andrej Babiš pouze uvedl, že bude významně pod 400 miliard korun.
Dalšími inflačními riziky jsou podle centrální banky pokračující rychlý růst mezd či setrvalé zdražování služeb. Bankovní rada bude pečlivě sledovat i ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.
„Trh aktuálně očekává, že Česká národní banka do konce roku ještě jednou úrokové sazby zvedne, což by odpovídalo i očekávanému pohybu úroků Fedu a Evropské centrální banky. Taková shoda napříč centrálními bankami naznačuje, že nejen globální, ale i domácí trh aktuální dění vnímá i nadále jako proinflační, a to i přes dílčí diplomatické signály směrem k deeskalaci,“
uvedl pro LP-Life ekonom banky J&T Adam Ruschka. Tím tak potvrdil obavy analytiků z dalšího zadlužování země a růstu cen.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroje: autorský text, ČTK, vlastní dotazování
